Guestpost Dana: Srovnání NARS lesků Ophelia a Easy Lover

V mém předchozím příspěvku o produktech Rimmel. jste si mohli přečíst recenzi na produkty, které se ke mně dostaly vlastně náhodně, bez záměrného výběru. Tentokrát se prozměnu zaměřím na dva lesky, které jsem si vybrala sama podle vlastního vkusu. Jedná se o dva lesky značky NARS, jeden z nich, Easy Lover, vám jistě bude povědomý z článku o úlovcích ze Dnů Marianne.

Recenze a srovnání štětců: Wayne Goss The Eye Set

S uveřejněním téhle recenze na štětce Wayne Goss jsem měla tak trochu dilema. Netýkala se kvality samotných štětců, ta je skvělá, ale jejich dostupnosti. Zatímco já je kupovala před pár měsíci v britském eshopu lovemakeup, nyní má exkluzivitu americký beautilish, což pro nás v Evropě znamená navíc DPH a vzhledem k vyšší pořizovací ceně i clo a pokud necháte celní řízení na dovozci, tak i jejich "výpalné".

Nevím jak to máte vy, ale když nějaká "populární osobnost" dělá reklamu určité značce, případně vydá vlastní řadu oblečení/bot/kosmetiky začne ve mě vrtat červík pochybností. Stejně jsem to měla se štětci populárního YT guru Wayna Gosse, takže první edici The Collection jsem si nekupovala i když měla skvělé recenze. Taky proto, že jsem měla podobné tvary od Rae Morris, které jsou přeci jen o kousek vymazlenější. Raději jsem volila až pozdější kolekci Eye Set, která je svým způsobem doplněním té původní o kousky, které mají tradičnější tvary. Navíc, pokud nemáte možnost si věc osahat, je vždycky lepší počkat, až opadne první vlna euforie a bude víc recenzí.

Pro začátek je třeba říct, co štětce od Wayne Gosse jsou klasické štětce z přírodního chlupu, pokud s tím máte morální problém, podívejte se na cenově dostupné syntetické štětce Real Techniques. I když si neodpustím malé rýpnutí, WG mají jakýsi animal cruelty free certifikát, nedovedu si ale představit, jakým způsobem se dostanete k veverčímu chlupu, resp, jak učešete veverku tak, aby z toho veverka vyšla se ctí.

Guestpost Dana: Sedm statečných od Rimmelu podruhé

V první řadě chci Day poděkovat za možnost vyzkoušet si, jaké to je být kosmetickou bloggerkou. Vzhledem k tomu, že sledování blogů je jedna z mých oblíbených kratochvílí, bylo zajímavé podívat se pro jednou na celou věc i z druhé strany. Mým úkolem bylo zrecenzovat 7 produktů značky Rimmel.

BB cream (odstín Medium)

Sedm statečných od Rimmelu - bb, makeup, řasenka, stíny, rtěnka, lak a linky

Přiznání: taky patřím mezi ty, které pravidelně dostávaly na testování věci od Rimmelu, jen jsem se jaksi nikdy nedostala k sepsání recenze. Problém spočíval v tom, že mi obvykle zoufale nesedl odstín (jak make up, tak rtěnka, i BB krém), případně mi přišla věc, co běžně nepoužívám a používání považuji za zbytečné, takže bude asi nefér právě proto kritizovat. Ve výsledku jsem jsem byla tak trochu bezradná, co si v takvé chvíli počít? Kritizovat že jaksi není co testovat? Nakonec abych s pomyslnou vaničkou nevylila i díte, jsem poslala sedm věcí od Rimmelu na testování dál - kamarádce Daně. To abych se přesvědčila, jestli i kamarádka, které důvěřuji, bude sdílet mé postřehy, či se budou diametrálně lišit a Vy, mí čtenáři se o tom v následujícím příspěvku budete moci, takže jak se hezky česky říká, stay tuned.

Asi by taky nebylo od věci pro začátek popsat můj vztah ke zančce Rimmel. Tak ten je víceméně indiferentní, mám zaškatulkovanou jako cenově příznivou značku zaměřenou na nižší věkové skupiny (asi jako Max Factor vidím na dámy 45+) a sama jsem od Rimmela měla pár kousků na gymnáziu, od té doby ne, ne že bych si myslela že jsem lepší než Rimmel, ale když už utrácím za dekorativku z parfumerie a indie značky, ale nemám potřebu kupovat ji v drogerii čistě pro srovnání. O cílení značky mě utvrdil děsinky žoviální PR komunikace, kde se anonymní subjekt pasoval do role mojí nejlepčejší kámošky Rimmelky, co mi jásavě a plna nadšených dojmů sděluje drby ze světa kosmetiky. Ale dalo by se říct, že Rimmel vnímám jako solidně udělaný low cost dražších kousků. Když nechcete utrácet za YSL glossy stain můžete sehnat levnější a srovnatelnou kopii Apocalips. A za ty peníze to není vůbec špatné.

Tak a jak jsem byla spokojená s PR vzorky zaslanými k testování?
Rimmel BBcream matte v odstínu medium mě zaujal praktickým balením. Hladká plastová tuba bez zbytečných ozdob je kompaktní, oněch 30 ml obsahu bych nehádala. Zaujala ona obří devítka, co upozorňuje na devět vlastností, kterými má BB krém oplývat.

Dny Marianne: cizí peří, Rouge Bunny Rouge s králíčkem a La Mer

Dny Marianne šly posledních pár let mimo mně, buď jsem nebyla v ČR, případně jsem je ignorovala kvůli pro mě nepříliš atraktivní nabídce akcí či malé hodnotě slev, ale tentokrát jsem dostala od kamarádky bojový úkol koupit v Sephoře NARS a cestou jsem tak nějak prošla i Douglas (byl příhodně vedle) a na cestě domů zavítala i do Oxalis Dessous (zas až tak vedle nebyl). 

Příjemně překvapila absence front, méně už to, že o co více bylo přidaných letáků o to méně vzorků. Abych nekřivdila, byly akce jednotlivých značek nabízející za větší objem nákupu miniatury či kosmetické taštičky, ale na podobné nabídky natrefíte i mimo dny Marianne. Ve srovnání s nákupy ze zahraniční přes eshopy typu spacenk či naturissimo to byla chudá žeň - v Sephoře příhodili lak Sephora, nicméně bylo trochu těžké v košíku najít takový, co se neseparoval, v oblasti parfémů byl udoupgrade, když obligátní Escadu nahradil Versace Bright Crystal. V Douglasu na to šli rafinovaněji, k nákupu nad 1000 Kč dávali vzorek Glam glow masky a lak od Collistaru, jakože v hodnotě 690 Kč.

Každopádně jsem v Sephoře nejen využila kupónku na slevu 20%, ale především ke dvou produktům NARS dostala miniaturu Deep Throat.

Začněme "cizím peřím"ze Sephory NARS Tinted moisturiser, lesk a tvářenka v miniatuře.

Černá, černější, nejčernější?: řasenka Dizao Moisturising Black Mascara

Značky Dizao organics bych si sama o sobě nevšimla, kdyby mi jí nedoporučila Lída a neposlala pár věcí "na vyzkoušení" a to by byla velká škoda. Nabízí nejen širokou škálu skvělých přírodních balzámů na rty, velmi účinné dvoufázové masky, ale především černou řasenku Dizao Moisturising Black Mascara, která se svou sytostí a výdrží vyrovná "první lize" konvenční dektorativky Heleně Rubinstein, jen je téměř o polovinu levnější. 

Najít dobrou přírodní řasenku bývá velká potíž a až do vyzkoušení Dizao jsem byla přesvědčená, že dobrá přírodní řasenka vlastně ani neexistuje, především kvůli jejich slabé pigmentaci a horší výdrži. A Dizao překvapila, je černá a když říkám černá, tak černá jak noc. Po nanesení ji sice musíte nechat chvíli zaschnout, ale pak už se nehne a drží tak jak jste ji nalíčili po celý den, bez šmouh, či drolení.

To nejpodstatnější je u řasenky efekt na řasách - prodloužení a jemné podtočení, aniž by vytvářel muší nožičky, které nesnáším natolik, že u ostatních řasenek obvykle používám na rozčesání kovový kartáček na řasy.

Letem světem o štětcích aneb jak jsem rozbila prasátko pro štětce Wayne Goss a Rae Morris

Můj vztah k makeupu se tak nějak plynule proměňuje, snad jediná oblast ve které se nic nemění je moje přesvědčení, že je potřeba mít odpovídající štetce pro jeho nanášení, prostože s pěnovým aplikátorem, nebo štětcem přiloženým k tvářence moc parády neuděláte. Na druhou stranu je docela těžké nepodlehnout masáži YT a blogů v tom, že si člověk "musí" pořídit třicet štětců na běžné nanášení, třicet na zvláštní příležitost a pokud možno dalších třicet do zásoby, co kdyby vypukla zombie apokalypsa. 

A protože jsem si za posledních pět let koupila všehovšudy tak pět štětců, ze kterých mi prakticky vyhovovaly jen dva od Rae Morris, nastal čas na obměnu arzenálu. A protože nejsem profesionál a líčím jen sebe rozhodla jsem se zainvestovat jen do těch, které budu opravdu používat. Proto u mě nenajdete štětec na linky, stejně jako speciální štětec na obočí (typ "brežňěv musím pravidelně upravovat, ne dokreslovat). Obdobně na nanášení makeupu z 90% používám ruce, tak opravdu nepotřebuji vlastnit štětce plochý, duofibre a beauty blender, bohatě mi stačí jeden z nich. Naopak protože si výrazně líčím oči (mám je hodně citlivé) a jakýkoliv ostřejší vlas mě škrábe, sháněla jsem více jemných štětců na oči.

Logicky následovala otázka do jaké míry si připlatit, řekněme to takto, zatímco Suqqu štětec na pudr za 165 GBP si neumím logicky zdůvodnit, cena podobná MACu mi za ručně dělaný štětec nepřijde nesmyslná.

Nakonec jsem dospěla k závěru, že budu chtít:

• štětce s přírodními štětinami, mají prostě delší tvarovou životnost a jsou odolnější
• značku která si kontroluje kvalitu - tj. ručně dělané, skládané do určitého tvaru a ne seřezávané dodatečně
• vyzkoušet štětce z Japonské produkce (Chikuhodo, Hakuhodo či Koyudo)
• Na tváře chci štětec z kozy (goat), jsou odolnější než veverka a na oči chci právě tu veverku (blue squirell) protože je jemnější, pokusím se vyhout poníkovi protože škrábe
• sehnat  následující
• kulatý, středně hustý a jemný štětec na tvárenku
• hustý na nanášení makeupu/tekutého rozjasňovače
• štětce na oči, ideálně do špičky ve více provedeních a hodně hustý na nanášení stínů

A hádejte co? Stejně to nakonec to dopadlo trochu jinak. Sehnala jsem sice většinu přírodních, ale i dva syntetické protože jsem na jim podobný tvar jinde nenarazila a syntetika u štětce na makeup a rty funguje lépe. Ale všechny jsou ručně vyrobené v Asii (Japonsko u Wayne Gosse a Čina u Rae Morris), ale zakoupené na lovemakeup.

Štětce Wayne Goss mají solidní poměr kvality a ceny, pokud natrefíte na nějakou akci (vyplatí se odebírat newswettler lovemakeup) dají se sehnat se slevou jak jednotlivé kusy, tak sady. WG neuvádí kde v Japonsku se štětce vyrábí, ale v diskuzích převládá názor že jde o štětce jež vyrobilo Hakuhodo (stejně jako MAC, ale i Tom Ford).

Sparitual Instinct

Stává se vám někdy, že najdete fotografie věci, kterou už dávno nemáte a nejste sto pochopit proč jste jí dali pryč? Něco podobného jsem zažila při mazání starých souborů, narazila jsem totiž na fotografie laku Sparitual Instinct.

I když ho dávno nemám, myslím, že si lak zaslouží pozornost, byť fotky nezachytily bohatost odstínu, královské fialové s duochrome modrými odlesky.

Recenze/Review: Stojí za to By Terry Hyaluronic Hydra Primer?

S primery, tedy vyhlazovacími podkladovými bázemi pod makeup mám odjakživa problém. Vím, že dovedou udělat skvělou službu, ale zároveň mi řada z nich není příjemná na pleti především kvůli silikonovému "klouzavému" efektu, který cítím po nanesení. Proto byla moje nejoblíbenější báze Korres Face Primer, která ovšem v podstatě nebyla bází vyhlazovací, ale hydratační bez silikonů přípomínající spíše lehký hydratační krém. Mám moc ráda značku By Terry a proto když přišli s By Terry Hyaluronic Hydra Primer - podkladem na bázi vody, rozhodla jsem se vyzkoušet, jestli stojí za to.

Co slibuje báze přímo na stránkách by terry?: 

"First step for a flawless skin, this Hyaluronic Acid mousse gives a luminous matte complexion with perfect translucency. It diminishes the appearance of wrinkles, pores and imperfections to reveal a flawless nude-skin, a colorless correction of the complexion."

Takže projasněný a zároveň matný podklad který po nanesení zázračně zmenší vrásky, póry a nedokonalosti a tím odhalí bezchybnou pleť která se pod tím vším ukrývá? No, tak zázrak se samozřejmě nekoná,  tato báze, byť subjektivně fakt dobrá je prostě stále "jen" korekčním podkladem, který připraví pleť na nanesení makeupu a prodlouží jeho trvanlivost.

Oblíbená pleťová péče v roce 2013

Zdravím všechny v "novém" roce 2014 značně dlouho po jeho začátku. Omlouvám se za delší neplánovanou prodlevu, ale kombinace mnoha faktorů způsobila, že nemám čas věnovat se blogu tak jak bych si představovala. Vlastně ani číst blogy, což mě snad mrzí ještě víc, protože jde o skvělý způsob interakce s podobně "postiženými" nadšenci. Nemluvě o tom, že jsem dostala několik výrobků na testování a slíbené recenze odložila na neurčito, čímž bych měla poděkovat poskytovatelům za svatou trpělivost při čekání. 

Rok 2013 byl pro mě přelomový co do péče o pleť. Ani tak ne v krocích, tj. důrazu na čištění pleti a hydrataci, ale především v mých spotřebitelských zvyklostech. Méně nakupuji, snad jen větší než 50% sleva mě strhne k nákupu něčeho, co nutně nepotřebuji. Vzhledem tomu, že některé složky u mě vyvolávají alergii a dermatitidu, mám okruh oblíbených značek a novinky bez předchozího vyzkoušení nakupuji zřídkady. Což vede k tomu, že pleťovou kosmetiku v takové míře jako dříve nenakupuji. Ne že bych ušetřila, ale opravdu hodně si vybírám za co svoje peníze utratím. Protože ruku na srdce za všechnu nevhodnou kosmetiku bych si mohla pořídit menší exotickou dovolenou, udělat nájezd na Hermes, pořídit novinku od Applu, však to znáte...

V loňském roce jsem proto zůstala u značek Pai, REN, Eve Lom, Aromatherapy Associates, Alcina a Dermalogica, zatoulal si mi tam také enzymatický peeling od SAMPARu. 

Navzdory tomu, že mám pleť citlivou, se sklony k dermatitidě, spíše dehydratovanou (v zimě suchou) není to vždy přírodní kosmetika co mi sedne. Vadí mi kosmetika s velkým množstvím olejů, doslova katastrofa je olej růžový, který při pravidelném používání příliš mastí. Obdobně i silně parfemovaná kosmetika, dimethicon a spol., velké množství alkoholu. Co mi naopak prospívá lanolin, prafín a minerální olej.